Nemoc a zkušební doba: Prodlužuje se o kalendářní nebo pracovní dny?

Zkušební doba a nemoc

Zkušební doba je něco jako zkušebka před ostrým startem pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec si během ní ověřují, jestli jim to spolu „klape“. Co se ale stane, když do zkušební doby zasáhne nemoc?

Zákoník práce říká jasně: zkušební doba se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti. Takže pokud onemocníte a máte neschopenku, nemusíte se bát, že vám zkušební doba uteče a vy nestihnete ukázat, co ve vás je. Důležité je ale rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zkušební doba se totiž neprodlužuje o všechny dny, kdy jste nemocní, ale pouze o ty, které by pro vás byly pracovními dny. Pokud tedy onemocníte v pátek a máte neschopenku na celý následující týden, zkušební doba se vám prodlouží o 5 pracovních dnů, ne o 7 kalendářních.

Informace o prodloužení zkušební doby by vám měl dát zaměstnavatel, a to nejlépe písemně. Pokud si nejste jistí, jak to ve vašem případě je, nebojte se zeptat.

Nemocenská v době zkušební

Zkušební doba je pro mnoho lidí obdobím nejistoty. Co se stane, když během ní onemocníte? Prodlouží se zkušební doba o dobu nemoci? Odpověď zní: ano, ale s určitými specifiky. Zákoník práce rozlišuje prodloužení zkušební doby o nemoc v kalendářních a pracovních dnech. Pokud zaměstnanec během zkušební doby onemocní, zkušební doba se prodlužuje o kalendářní dny nemoci. To znamená, že se do zkušební doby počítají všechny dny, kdy jste byli v pracovní neschopnosti, včetně víkendů a svátků. V případě, že je zaměstnanec během zkušební doby dlouhodobě nemocen, může zaměstnavatel prodloužit zkušební dobu o pracovní dny. Toto prodloužení je však omezeno maximální délkou, která je stanovena zákonem. Důležité je, aby vás zaměstnavatel o prodloužení zkušební doby písemně informoval. Tato informace by měla být součástí vaší pracovní smlouvy nebo dodatku k pracovní smlouvě. V opačném případě se má za to, že k prodloužení zkušební doby nedošlo.

Kalendářní vs. pracovní dny

V případě nemoci během zkušební doby je důležité rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Kalendářní dny zahrnují všechny dny v týdnu, včetně víkendů a svátků. Pracovní dny se naopak vztahují pouze na dny, kdy zaměstnanec obvykle pracuje. Informace o prodloužení zkušební doby v případě nemoci by měla být jasně stanovena v pracovní smlouvě nebo v interní směrnici zaměstnavatele. Někteří zaměstnavatelé prodlužují zkušební dobu o počet kalendářních dnů nemoci, jiní pouze o počet pracovních dnů. Důležité je, aby byl tento aspekt jasně definován a srozumitelný pro obě strany. Zaměstnanec by měl být o prodloužení zkušební doby písemně informován, a to nejlépe formou dodatku k pracovní smlouvě.

Prodloužení zkušební doby

Zkušební doba je období, kdy si zaměstnavatel a zaměstnanec vzájemně "zkouší". Co se ale stane, když během ní onemocníte? Zákoník práce myslí i na tuto situaci a umožňuje prodloužení zkušební doby o dobu pracovní neschopnosti. Prodloužení se týká pouze kalendářních dnů, po které pracovní neschopnost trvala, nikoliv pracovních dnů. Zaměstnavatel s vámi musí prodloužení zkušební doby předem projednat a písemně vás o něm informovat. Nestačí pouze ústní dohoda. Informace o prodloužení by měla obsahovat datum, od kdy je zkušební doba prodloužena, a do kdy bude trvat. Pamatujte, že prodloužení zkušební doby není automatické a je na zaměstnavateli, zda se pro něj rozhodne.

Délka prodloužení

Zkušební doba je pro obě strany pracovního poměru – zaměstnance i zaměstnavatele – obdobím, kdy zjišťují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Prodlouží se mu zkušební doba o dobu nemoci? Odpověď zní ano. Zákoník práce v § 72 odst. 2 jasně stanoví, že zkušební doba se prodlužuje o dobu překážek v práci na straně zaměstnance, které trvaly déle než 10 pracovních dnů. Nemoc je jednou z těchto překážek. Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zkušební doba se neprodlužuje o všechny dny nemoci, ale pouze o ty, které jsou pro zaměstnance pracovními dny. Pokud tedy zaměstnanec onemocní například v pátek a do práce nastoupí až následující pondělí, zkušební doba se mu prodlouží pouze o 3 pracovní dny, nikoliv o 4 kalendářní dny. Informaci o prodloužení zkušební doby v případě delší nemoci by měl zaměstnavatel dát zaměstnanci písemně. Není to sice ze zákona povinné, ale předejde se tak případným nedorozuměním.

Vlastnost	Kalendářní dny	Pracovní dny
Zahrnutí víkendů a svátků	Ano	Ne
Vliv délky nemoci na prodloužení	Obvykle ano, prodloužení o celou dobu nemoci	Závisí na konkrétních podmínkách zaměstnavatele

Potvrzení od lékaře

V případě nemoci během zkušební doby se vám tato doba automaticky prodlužuje o dobu vaší pracovní neschopnosti. Nemocenskou vám musí potvrdit lékař. Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Pokud vaše pracovní smlouva uvádí prodloužení zkušební doby o dny nemoci, myslí se tím kalendářní dny, pokud není výslovně uvedeno jinak. V případě, že vaše pracovní smlouva specifikuje prodloužení o pracovní dny nemoci, započítávají se pouze dny, kdy byste standardně pracovali. Pro prodloužení zkušební doby je nutné zaměstnavateli dodat potvrzení o pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel pak s přihlédnutím k délce vaší nemoci stanoví novou délku zkušební doby.

Informování zaměstnavatele

V případě pracovní neschopnosti během zkušební doby je důležité vědět, že se zkušební doba prodlužuje o dobu trvání této neschopnosti. Zaměstnavatel by o této skutečnosti měl být informován, a to i přesto, že mu ze zákona plyne povinnost pracovníkovi omluvenou absenci v práci uznat. Doporučuje se doručit zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti, a to nejlépe osobně nebo doporučenou poštou s dodejkou. Takovým postupem předejdete případným sporům a nedorozuměním. Pamatujte, že prodloužení zkušební doby se týká jak kalendářních, tak i pracovních dnů. To znamená, že pokud onemocníte například v pondělí a vrátíte se do práce až následující pondělí, zkušební doba se prodlouží o 7 kalendářních dnů, tedy o celý týden, a to bez ohledu na to, kolik z těchto dnů byly dny pracovní. Důležité je také zmínit, že zaměstnavatel nesmí dát výpověď v době nemoci, s výjimkou některých specifických případů stanovených zákoníkem práce.

Písemná forma

Prodloužení zkušební doby se řídí zákoníkem práce. Zaměstnavatel může prodloužit zkušební dobu pouze v případě, že zaměstnanec během ní nemohl konat práci pro nepřítomnost v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Důležité je, že zkušební doba se prodlužuje o celou dobu nemoci, a to bez ohledu na to, zda se jedná o kalendářní dny nebo pracovní dny. Zaměstnavatel musí zaměstnance o prodloužení zkušební doby písemně informovat. Tato informace by měla obsahovat důvod prodloužení, tedy nepřítomnost v práci z důvodu nemoci, a délku prodloužení. Zaměstnanec by měl být s touto informací seznámen nejpozději v den, kdy se vrací do práce.

Zkušební doba není dovolená, ale šance pro obě strany. Nemoc do ní patří stejně jako píle a nadšení.

Božena Černá

Ukončení PP v nemoci

Zkušební doba je pro obě strany pracovního poměru – zaměstnavatele i zaměstnance – obdobím, kdy zjišťují, zda jim daný pracovní poměr vyhovuje. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Prodlouží se mu zkušební doba o dobu nemoci? Odpověď zní ano. Zákoník práce v § 72 odst. 3 jasně stanoví, že se zkušební doba prodlužuje o dobu překážek v práci na straně zaměstnance, tedy i o dobu dočasné pracovní neschopnosti. Důležité je zdůraznit, že zkušební doba se prodlužuje o všechny kalendářní dny, po které pracovní neschopnost trvala, nikoliv pouze o pracovní dny. Zaměstnavatel tak má i po skončení nemoci zaměstnance dostatek času na to, aby posoudil jeho pracovní výkonnost a rozhodl se, zda s ním uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou, či nikoliv. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance o prodloužení zkušební doby v případě nemoci informovat, a to nejlépe písemně. Informace by měla obsahovat datum, od kdy do kdy byla zkušební doba prodloužena, a nový den, kdy zkušební doba končí.

Doporučení pro zaměstnance

V případě nemoci během zkušební doby je důležité znát svá práva a povinnosti. Zaměstnavatel má právo prodloužit zkušební dobu o dobu pracovní neschopnosti, a to jak v případě nemoci, tak i úrazu. Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zatímco kalendářní dny zahrnují všechny dny v týdnu, pracovní dny se vztahují pouze na dny, kdy byste standardně pracovali. Zaměstnavatel může prodloužit zkušební dobu pouze o počet pracovních dnů, po které jste byli v pracovní neschopnosti. Pamatujte, že o prodloužení zkušební doby vás musí zaměstnavatel písemně informovat, a to nejpozději v den, kdy měla původní zkušební doba skončit. V písemném oznámení musí být uvedena původní délka zkušební doby, důvod a délka jejího prodloužení a den, kdy nově skončí. Pokud s prodloužením zkušební doby nesouhlasíte, máte právo se proti němu bránit.

Doporučení pro zaměstnavatele

Zkušební doba je pro obě strany pracovního poměru – zaměstnavatele i zaměstnance – obdobím, kdy zjišťují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Má nemoc vliv na délku zkušební doby? Odpověď zní ano. Zákoník práce ČR stanoví, že se zkušební doba prodlužuje o dobu nepřítomnosti zaměstnance v práci, tedy i o dobu strávenou na nemocenské. Zaměstnavatel by si měl tuto skutečnost uvědomit a v případě delší nemoci zaměstnance zvážit, zda je pro něj prodloužení zkušební doby akceptovatelné. V praxi to znamená, že pokud má zaměstnanec sjednanou zkušební dobu 3 měsíce a onemocní na 2 týdny, zkušební doba se mu prodlouží o tyto 2 týdny. Zaměstnavatel by měl o prodloužení zkušební doby zaměstnance písemně informovat. Informace o prodloužení zkušební doby by měla být součástí dokumentu, kterým se zaměstnanec vrací do práce po ukončení nemoci. Tím se předejde případným nedorozuměním a sporům. Pamatujte, že dodržování zákoníku práce je důležité pro budování korektních vztahů se zaměstnanci a předcházení pracovněprávním sporům.